Aktuality

Jak se kradou suroviny

Aneb znárodnění s požehnáním

JAK SE KRADOU SUROVINY - náš názor na momentální dění a přístup zákonodárců

 JAK SE KRADOU SUROVINY? NE V KILOGRAMECH, ALE V TISÍCÍCH TUNÁCH? KOMU?

 VŠEM OBČANŮM VLASTNÍKŮM!!!

 V režii zájmových skupin motivujících některé činitele napříč politickým spektrem za systematicky a promyšleně řízené kampaně, prostřednictvím senzace chtivých médií, kampaně ovlivňující veřejné mínění negativními zprávami o krádežích kovů se připravuje pokus o KRÁDEŽ VE VELKÉM ZA BÍLÉHO DNE, která si svými důsledky a dopady nezadá s kauzou Fotovoltaika, Mostecká uhelná a jinými podobnými kauzami. Tato krádež by měla být nakonec posvěcena zákonodárci a vládou.  Současný návrh zákona s aktualizovaným zákazem výkupu od občanů pochází z dílny Senátu.

 STÁT SI CHCE PŘIVLASTŇOVAT CO MU NEPATŘÍ !

 Neustále se bagatelizuje množství surovin, které může mít občan ve vlastnictví. Argumentuje se tím, že u občana jde o bezvýznamné drobnosti.  Vyměněný dílek plotu jednou za dvacet let, plechovky od konzerv, starý kastrol a podobné drobnosti, které většina lidí bydlících v paneláku, případně vlastnící malou chatičku má. Chápu, těmto lidem zřejmě o moc nepůjde, pokud jim nedojde, že je takový zákon okrádá o kus svobody. Jsme záměrně krmeni z celkové kriminality vyšťourávanými krádežemi kovů - takzvanými magnety, aby bylo čím zakrýt velkou krádež rovnající se bez ohledu na formulace, výklady a zpochybňování ve výsledku ZNÁRODNĚNÍ.

 Je zde ale také mnoho občanů vlastnících rodinné domy, usedlosti, polnosti, dílny a další nemovitosti, ve kterých realizují různé činnosti, koníčky a jsou k nim patřičně vybaveni. Vlastní strojní zařízení, které si pořizují za nemalé peníze. Soustruhy, frézy, hoblovky a jiné dílenské zařízení pro svou potřebu, zemědělské stroje, nářadí, řezačky, sekačky, mlátičky, krouhače, lisy, tanky na víno, filtrační zařízení, maringotky, vleky, vozíky, kolečka, traktory, hutní materiál, různé nástroje, nářadí, přípravky, voliéry, klece, lodě, hausbóty, sušáky na prádlo a mnoho jiných věcí. Také provádí rekonstrukce, při kterých se dá zhodnotit využitelný železný šrot v podobě různých konstrukčních hutních výrobků, kabelů z elektroinstalací, potrubí, domácích a dvorních vpustí, oplocení, cisteren a jiných. Zbytky nových a starých hutních materiálů po stavbách, rekonstrukcích, kutilství, vrácených do sběrny za peníze,  které vám jinde nikdo nikde nedá (může to být i suma několika tisíc nebo  desítek tisíc korun) potěší, mnozí s ní kalkulují ve svém skromném  rozpočtu a pokryje alespoň nějaké náklady třeba za poplatky na  stavebních úřadech, za projekty, na nové šaty,  dětem na oblečení, atd.

 Argumenty některých zákonodárců majících zájem na tomto zákazu výkupu od občanů o možném snížení ceny za řemesla a stavební práce výměnou za ponechání zbytků materiálů (šrotu) řemeslníkům a stavebním firmám nemá smysl komentovat. Mnoho lidí je nuceno tyto stavby, rekonstrukce, opravy provádět svépomocí z důvodu nedostatku finančních prostředků.

 Přinejmenším je právem občana rozhodnout se, zda svoji věc prodá, odevzdá nebo daruje a komu!

 Je arogantní tvrdit, že občan bude muset skousnout znemožnění prodeje svého majetku do sběrny kovů, jak prohlašují někteří v zájmu toho, aby se zamezilo krádežím kovů. Skutečná fakta, která se záměrně překrývají  stále dokola presentovanými krádežemi kovů spíše ukazují na úpornou snahu vyhovět za každou cenu zájmovým skupinám a prosadit zákaz výkupu od občanů v jejich prospěch.

 ČERNÉ SBĚRNY ZŮSTANOU, VZNIKNOU NOVÉ A STANOU SE LÉPE ORGANIZOVANÉ!

 Jsou to zastánci zákazu, kteří v rámci snahy prosadit jakákoliv omezení přibližující je k dosažení záměru - celkovému zákazu výkupu kovů od občanů argumentují existencí černých,  tedy nelegálních sběren nepodnikajících podle platných zákonů a vyhlášek. Primárně je to hra o to, jak se zbavit těch legálních, které stojí v cestě k surovinám.

 STÁTNÍ SPRÁVA MÁ DOSTATEK NÁSTROJŮ, JAK SI VYNUTIT DODRŽOVÁNÍ ZÁKONŮ!

 Tvrzení, že všechny platné zákony a vyhlášky jsou nedostatečné, státní  správě a složkám výkonné moci neumožňují dostatečně konat, jsou  neuvěřitelná a je spíše s podivem, jak si někteří veřejní činitelé ochotně dokáží přiznat vlastní neschopnost v situacích, kdy se jim to účelově  hodí i když v jiných situacích by si to nikdy veřejně nepřiznali!!!

 Prosadit takový zákon je dlouhodobě cílená snaha zájmových skupin, kterým by umožnil ovládnout celý trh se surovinami a využitelným odpadem zadarmo, bez vstupních nákladů na surovinu. Jenom v kovech od občanů se jedná řádově o několik desítek miliard korun! Jde tu ale i o další využitelné suroviny jako papír, plasty atd.

 Za zmínku stojí i snaha takto ukradenými využitelnými surovinami -  soukromým majetkem občanů kompenzovat nedomyšlené důsledky  kontroverzního zákona o spalovnách  a zákazu skládkování prosazeného lobby spaloven, který několikanásobně prodraží náklady na komunální  odpad (obdoba fotovoltaiky - prodražení zaplatí občané !)

 Zákonodárcům, uvědomujícím si tuto chybu, která povede k další nespokojenosti voličů i nárůstu neplatičů několikanásobně zdraženého komunálního odpadu, je zájmovými skupinami o zákaz výkupu v jejich prospěch podsouvána myšlenka společného zájmu. Když se vám podaří schválit zákon, který znemožní občanům prodat svůj majetek - suroviny,  je to možnost, jak z toho udělat společný zájem a do státní kasy takto dostanete peníze, které by tuto chybu částečně kompenzovaly.

 Zákaz výkupu surovin od občanů je záměr, u kterého se předpokládá, že občanovi znemožní prodej a tomu nezbude, než odevzdat svůj majetek, který má svoji tržní hodnotu do sběrného dvora zdarma.  Z čeho tak usuzují. Pravdou je, že po schválení takového zákona, kdy by občané vlastnící věc, která má hodnotu suroviny museli takto učinit zadarmo a s nevratnými náklady by ji nejspíše převážně nedovezli ani do výkupny a ani do sběrného dvora. U velkých předmětů (např. cisterny, stroje) se zpravidla musí počítat s náklady na rozřezání, nakládku, odvoz.

Pouze hmatatelná finanční motivace je cestou k vědomí užitečnosti recyklovat.

 Další zdroj korupce, protože výkupní cenu zdarma nabytých surovin nebude určovat trh, ale dohoda úředníka s monopolním odběratelem!

Náchylnost ke korupci je u úředníků známá věc a není jisté, jak by to ve sběrných dvorech fungovalo. Počínaje vybavováním dvorů z dotací, tedy přerozdělování veřejných peněz nás a všech občanů EU, které připomíná u nás známé porcování medvěda (znamená také degradaci konkurenčního prostředí a rovných podmínek podnikání). Dále neprůhlednou evidencí odpadů a konče výběrovými řízeními při prodeji takto snadno a zadarmo získaného šrotu výkupnám ke zpracování. To vše při předpokladu, že by tam tyto suroviny zadarmo někdo vozil.

 Uzákonit zákaz výkupu od občanů znamená také faktickou likvidaci mnoha již zavedených kovošrotů a výkupen, zejména těch co dodržují zákony a stanovené předpisy. Ti totiž nejen vedou řádnou evidenci občanů i vykoupených surovin ale do svých provozů také investují nemalé prostředky. Někdo (dle velikosti) v milionech, desítkách milionů i více. Nemálo z nich má pro podnikatelské účely závazky k bankovním domům, úvěrovým a leasingovým společnostem. Tímto zákazem by přišli o schopnost splácet své závazky se všemi důsledky o návratnosti těchto investic nemluvě.

Mnoho z majitelů kovošrotů a výkupen surovin by si po zbytek života zažívalo v reálu následky a trauma totožné se situací, ve které se ocitli naši předkové - majitelé továren, živností, sedláci v poválečných letech nástupu komunistů k moci. Většinu zaměstnanců by čekal úřad práce, celorepublikově matematicky v řádu čtyřech nul.

 Nezbývá než doufat, že zdravý rozum nakonec zvítězí. Problémy se bez prosazování skrytých zájmů, které to vylučují, dají řešit normálně!

 Nemusí se vymýšlet, jak obejít a znásilnit ústavu, podobné návrhy zákonů s takovými dopady se potom nebudou vyskytovat na půdě Parlamentu a Senátu, ale pouze v hodinách dějepisu při studiu praktik totalitních režimů.

 Brno 7. září. 2014

 KOVOKOM ŠROT s.r.o.

 Pavel Hrudička - jednatel

zpět