Aktuality

Oběhové hospodářství - glosa

Glosa Petra Millera 27.9.2015

V pátek 25. září 2015, se v Lichtenštejnském paláci uskutečnila debata k tématu oběhového hospodářství. 

V současnosti se jedná se o jedno z předních unijních témat, což potvrzuje i plán Evropské komise předložit do konce roku 2015 novou strategii k podpoře oběhového hospodářství. Toto téma bude akcentovat nizozemská vláda během svého předsednictví v prvním pololetí roku 2016. Debatu uvedl Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti, příliš dlouhým a nudným úvodním proslovem s důrazem v závěru kdy pravil, že toto téma chceme aktivně konzultovat se zkušenými evropskými partnery, proto jsme si na kulatý stůl přizvali také zástupce Dánska a Velké Británie.

Škoda, že zatím není v tiskové podobě vystoupení obou pánů, včetně jejich prezentaci.

Za českou stranu vystoupili zástupci MŽP, MPO a HK a prakticky přečetli to, co jsem již na našich stránkách k info o akci Národního konventu, přiložil. Slova a zase slova.

Pokud bych měl podat stručnou informaci a říci, v čem byla účast SVDS přínosná, pak bych to mohl shrnout do jedné věty. Máme čárku za účast.

Nicméně z i takových akcí lze něco získat, v tomto případě to byla soukromá mail adresa od europoslankyně Konečné, kterou jsem zdvořile upozornil, že kolega Polívka jí poslal dotaz a návrh již před 3 měsíci a dosud nedostal odpověď. Takto hezky jsem to neřekl, ale jak je mým zvykem jsem řekl, že bychom uvítali odpověď i ve tvaru, „Vlezte mně na záda“.

Zdá se, že to zabralo - náprava prý bude učiněna a tak se těšíme.

Už při čtení podkladových materiálů jsem si říkal a nejen já, že tato, tak usilovně fedrovaná iniciativa Bruselu vlastně není nic nového, snad až na některé dílčí momenty. Už naši otcové a jejich otcové a tak zpátky dokola věděli, co je to oběhové hospodářství, nakonec to se vědělo i za „totáče“. Pak jakoby se na to zapomnělo a všichni jsme byli u vytržení nad výrobou nových a nových věcí a že by se něco opravovalo, tak na to už nezbyl čas a hlavně to neodpovídalo nové době a novému myšlení. Dnes se nedostávají suroviny, zdroje se vyčerpávají nebo už nejsou a odkud jsme dováželi, tak s těmi dnes nemluvíme, nebo mluvíme, ale oni si mezitím našli jiné kamarády, nebo cena je příliš vysoká. Ale o tom není až tak kapitalismus, jako spíše politika.

Poslouchal jsem projevy zástupců ministerstev, ale nic nového jsem neslyšel. Snad jen v projevu řed. odboru odpadů Manharta zaznělo, že se máme těšit na nové zákony o odpadech, které všechno vyřeší. "Kdyby pán Bůh dal, myslím, si"!

Co jsem bohužel neslyšel, bylo, s kým to chce tato nová iniciativa dělat. Fráze a „objevy“ Bruselu, jen ten člověk, jakoby se vytratil a přitom právě v oběhovém hospodářství bude hrát rozhodující úlohu.

Recyklace před deseti lety není o recyklaci dnes. Dynamika zavádění nových materiálů a technologií jakoby zapomněla, že i tyto materiály jsou zdroji recyklovatelných surovin a že je třeba budovat v předstihu nové kategorie pracovních profesí, které to budou umět. 

Pozorně jsem vyslechl zástupce Dánska a GB.

Myslím, že některé inovativní zkušenosti stojí za zaznamenání.

Musím se přiznat, že jsem netušil, že Dánsko má 5 milionů obyvatel a 25 milionů prasat. Již z tohoto počtu prasat, kdy na každého obyvatele Dánska připadá 5 prasat, je zřejmé, že bio odpad bude hlavní prioritou dánského ministerstva životního prostředí. A tak okolo tohoto údaje a navazujících doprovodných informací se odehrávala podstatná část jeho vystoupení.

Musím říci, že i na takovýchto setkáních neschází prostor pro humor a nejinak tomu bylo i v Lichtenštejnu.

Zástupce Dánska si pochvaloval, jaké mají dobré zkušenosti se zakládáním sběrných dvorů. Především mne zaujalo objevné prohlášení, že sběrné dvory budují zásadně tam, kde žijí lidé. Nu dobrá, kde jinde by se měli budovat, ale ten dobrý člověk dále pokračoval a pravil, že sběrné dvory jsou nesmírně populární, protože se v nich mohou scházet poslanci se svými voliči.

No, neberte to!

Protože my Češi jsme náchylní převzít kdejakou pitomost a dovést jí vlastní pílí k dokonalosti, tak už vidím, jak MŽP zakládá pro tento, dosud ještě neotřelý nápad, pracovní skupinu.  Ale na druhou stranu, proč ne. Třeba se politici a možná, že i někteří pracovníci MŽP dozvědí, co je to druhotná surovina a jaké jsou s tím spojené problémy v praxi.

Zástupce Dánska, jeho jméno mně uniklo a ani v programu nebylo uvedeno, podle jeho slov pracoval 10 let ve spalovně odpadů, než se dostal na ministerstvo. Možná, že z toho pramení i jeho pohled na recyklaci. V Dánsku mají 5 prioritních okruhů, které produkují odpad a kterým věnují prioritní pozornost, a z nich zejména, samozřejmě vzhledem k počtu prasat, bioodpadu. K tomu se řadí domácnosti, které 1/3  odpadů ze zmírněných 5ti prioritních druhů odpadů, významně naplňují vyhozenými potravinami. Bylo pro mne překvapením slyšet, že už supermarkety prodávají potraviny, které jsou zkažené. Jako novinku uvedl, že se v odpadovém hospodářství objevují firmy, které lidem za odevzdaný odpad dokonce platí a že je to forma mezi lidmi velmi oblíbená.

No vida, u nás je trend opačný, dejte nám vše zadarmo, my to prodáme. Ovšem ani vy nepřijdete zkrátka, daj-li mi medaili, může být lákavou odměnou. No opět, neberte to!

Zástupce GB, z Generálního ředitelství životního prostředí, pan Simon Johnson, opakoval téměř totéž co jeho předchůdce, ale obohatil info o projekt, který prý ve staré dobré Anglii letí.

Nenakupovat výrobky, nakupovat služby. V presentaci měl dětské sedačky a kočárky. Zájemci o tento druh služby si nekupují nové sedačky nebo kočárky, ale kupují si službu na 6 měsíců. Po 6 měsících sedačku nebo kočárek vrátí a hned si nakoupí další službu na ty samé věci, pokud je ještě potřebují. Firma, která službu poskytuje, vrácené předměty opraví a připraví pro dalšího zájemce o tuto službu. 

Už to začínalo být dlouhé a nezajímavé a tak jsem s ulehčením uvítal přestávku zejména proto, že o poschodí níže bylo občerstvení s úžasným štrůdlem, plněným mákem a švestkami.

Přiznávám, že už jsem neměl síly ani náladu na další pokračování, do jednacího sálu jsem se nevrátil, ale vydal jsem se sluncem zalitou Kampou na metro na Národní.

Myslím, že naše shromáždění mají svým obsahem lepší úroveň.

Praha 27. 9. 2015

Petr Miller

zpět