Aktuality

Seminář v Senátu 24.5.2013 

Budoucnost odpadového hospodářství po roce 2013“ pořádaný ve spolupráci se SVAZEM MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Kdo sleduje kalendář akcí, tak věděl, že dnes byl v Senátu seminář

Budoucnost odpadového hospodářství po roce 2013“
pořádaný ve spolupráci se
SVAZEM MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Pozvánka a program zde.

Hodnocení semináře najdete v sekci pro „Registrované“ v modulu „Interní informace“ pod názvem Poznámky k semináři - Senát 24.5.2013

Sběr užitečného materiálu 

Pro někoho poslední možnost

Přivýdělek si někteří obyvatelé sociálně vyloučených oblastí zajišťují sběrem materiálu, který mohou prodat. Například kovu. Ten získávají třeba z vyhozených lednic a dalších spotřebičů.

Převzato z brněnského deník Rovnost, středa 22. května 2013 - číslo 118, Vojtěch Kučerák.

Zřejmě v Brně to vidí trošku jinak, než SMO ČR nebo paní Řápková......

Připomínky SVDS k návrhu poslanců ODS 

Dnes, v termínu požadovaném MPO ČR, SVDS odevzdalo "Připomínky k Návrhu některých poslanců ODS na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb. Výbor SVDS děkuje touto cestou všem, kteří se na obsahu "Připomínek" podíleli.

Připomínky čtěte zde.

Pro informaci přikládáme

Návrh vystoupení Ing. Martina  Ř í m a n a, ministra průmyslu a obchodu ke stejnému návrhu, ale v levicovém podání v roce 2008. Čtěte zde.

Poslanecký návrh 

Iniciativa skupiny poslanců ODS

Dnes jsme obdrželi k vyjádření návrh skupiny poslanců ODS.

Prosíme o Vaše návrhy, doporučení, nebo stanoviska k zmíněnému návrhu. Vzhledem k terminu, ve kterém musíme stanovisko SVDS sdělit, žádáme Vás aby jste připomínky sdělili nejpozději 

do středy, 22. 5. 2013 do 12.00 hod

Dopis JUDr. PhDr. Petra Mlsny, Ph.D., ministra a předsedy Legislativní rady vlády, čtěte zde.

Obálka podání pro schůzi vlády, čtěte zde.

Návrh usnesení, čtěte zde.

Návrh, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb, čtěte zde.

U tohoto posledního materiálu, který je v PDF si bohužel ten, kdo materiál zpracoval neuvědomil, že pro "košilku" použil jiný font a pro další text font normální patkový. Naše www stránky "jiný" font neumí zpracovat a do PDF zasáhnout nelze. Omluvte, prosím, toto malé nedopatření.

Opět radikální řešení 

Jen abychom nezůstali pozadu.

Tedy česká pravicová vláda za slovenskou vládou levicovou. A nejde o maličkost. Krádeže kovů mají opět zelenou. V porovnání se ztrátami, které řeší soudy a orgány činné v trestním řízení se sice jedná o „prkotinu“, ale občan musí dostat důkaz, že se o jeho zájmy někdo zajímá. Je sice otázkou, jestli zrovna tyto problémy jsou prioritou občanů, ale, jak by řekla moje babička, „Jó, chlapče, v politice se každý bod počítá a lepší něco než nic“.

Abychom lépe porozuměli, o co se jedná, vraťme se na chvíli do roku 2008 a čtěte zde.

ODS přichází s noivým řešením. Čtěte zde.

Presentace SVDS v Brně 

J.Hejlek, P. Ambrož a P. Miller představí cíle SVDS v Brně

Dne 30.5.2013 (čtvrtek) v 11,00 hod. se uskuteční náborová akce do SVDS.

Místem konání je Řecká restaurace U Raka, Nám.Osvobození 469, 664 82 Říčany u Brna

www.restauraceuraka.cz

Jánošík naruby. 

Ministr Žiga na cestě k znárodnění

Dnes se stala sledovanou informací zpráva o záměru slovenského ministra Žiga znárodnit kovový odpad. Čtěte zde.

Zatím se jedná, i když tomu tak ve skutečnosti není, o legislativní záměr jednoho ministra, a jak to známe z našich poslaneckých a senátních lavic, vždy je provázen mediální masáží, emocemi a silnými slovy, která jsou tu proto, aby zastřela, čí zájem za tím je.

Že to nejsou omílané poklopy kanálů, tak o tom snad nikdo nepochybuje.

Na Slovensku, stejně jako u nás, jsou lidé, kteří se dovedou na problém podívat jinýma očima, než poslanci, senátoři či, nedej Bože, ministři, kterým jsme my, na chvíli propůjčili funkci a moc. Poslechněme si názory druhé strany a tolerujme, že někdo si servítky nebere.

Čtenář serveru debata.pravda.sk pod článkem uvedl:

Ten Žiga vyzeral medzi tými satrapami najintelgentnejšie . Nuž čo . mýlil som sa .

Další přidává:

Pekná hlúposť -zákaz výkupu kovov fyz.osobám, napr.Rómovia to majú ako"živnosť"-priebežne to robia, nie sú takí hlúpi ako je o nich mienka -stanú sa právnickými osobami(OZ) a je vymaľované, nárazových to dobehne i tých, čo to zavedú

Jiný upřesňuje:

To mohol vymyslieť len blb. Chcem vidieť toho kto to pôjde odovzdať do zberneho dvora kovošrot. Ved zabudol že blízko hraníc su tiež zberne, kde platia viac ako naše, vid rakúske. Chudáci romovia a chodobný občania ktorý nemajú z čoho žiť, žiju len zo zberu druhotného odpadu. Som zvedavý či podnikateľ ktorý má ekologicky spracovať kovošrot ho odovzdá obci. Zaplaču aj železiarne ked budú mať nedostatok kovošrotu. Len tak dalej Smer, Váš pád sa blíži. Prekonali sme Mečiara, prekonáme aj Fica.

Projevilo se i sociální cítění:

„Ľudí to pobúrilo. Pre bezdomovcov je to jediné živobytie. Aj pre dôchodcov. Keď si tu zarobia 2 až 3 eurá, idú si kúpiť chlieb, mlieko, kura a nejdú to prepiť, ako si väčšina myslí.“ Šrotoviská sú podľa neho barometrom kúpyschopnosti obyvateľstva. Odkedy je kríza, ľudia prinesú všetko, len aby niečo zarobili. „Každý deň sem chodí jedna babička, má 86 rokov. Vždy donesie plechovky od hrachu, ovocia, fazule a dostane 50 centov,“ opisoval šrotár, ktorý sa tomuto biznisu venuje už tri desaťročia.

Další srovnává:

Tak takáto blbosť nenapadla za 44 rokov ani komunistov ! ...

Další reaguje na ojedinělý souhlasný názor takto:

Neviem odkiaľ čerpáš svoje postrehy súdruh, ale ak ja pri upratovaní (likvidovaní starých vecí) doma nájdem nejaké železo či farebné kovy a rozhodnem sa ich odniesť do výkupne, najprv si odo mňa vypýtajú občiansky preukaz a potom ten odovzdávaný (vykupovaný) odpad vyfotografujú digitálnym fotoaparátom. Všetko je tak zdokumentované (čo a kto to priniesol), osobne som videl fízlov keď niečo preverovali a pracovníčka výkupne im z PC vytlačila zoznamy s adresami, fotografie a z archívu vytiahla podpísané príjemky.
Ja len toľko k tomu, že keď si navyknutý kradnúť ty a kovošroťák neznamená to, že kradne celé Slovensko a ak takúto somarinu schvália určite sa nebudem obťažovať na vlastné náklady zabezpečovať podnikanie fimám spriazneným s osobou súdruha Žigu.

Ekonom poznamenal:

Že by samosprávy dokázaly vyřešit problém nikdo nevěří. Mají své vážné finanční problémy a těžko najdou peníze na nutné vybavení. Třeba jen shröder stojí cca 664 tisíc EUR.

Když jsem „ty jiné“ argumenty pročítal, téměř vždy byl dominantní sociální akcent, teprve potom následuje zpochybnění tzvrzení, že 80% vykoupeného kovového odpadu pochází z krádeží. Aniž bych chtěl, jak jsem mohl před více než dvaceti lety, do „slovenských záležitostí zasahovat, musím říci, že u nás v kovárně bychom k těm 80% řekli, že „To by blbej neřek, kdyby mu hubu roztrh“. Na druhou stranu je nutné počítat s tím, že SMO ČR, k prosazení svých zájmů, může s podobnými čísly argumentovat.

No a jak to bude u nás?

Nový nebo velký, spíše bych řekl "Archivní zákon" o odpadech  nás zřejmě tento rok nečeká a na vině nejsou výkupny druhotných surovin. Bohužel, zdá se, že nesplní naše očekávání, kterým je vyčlenění druhotných surovin z gesce MŽP a jejich převedení do gsce MPO. Doufejme, že se aspoň dočkáme skutečné implementace 333 a konečně závazného výkladu. Jan Werich by nepochybně dodal "To by bylo báječný, kdyby todle bylo možný", jenomže zájmů v oblasti odpadů a druhotných surovin je tolik, že jen Pán Bůh ví jak to dopadne a jak horký bude podzim.

Tak aspoň pěkné léto a pevné nervy

Petr Miller

I ty, Česká pozice? 

V tažení proti výkupnám září další mediální hvězda článkem Jak zastavit zloděje kovů.

Jan Charvát v úvodu článku, ve kterém shrnul to co slyšel na konferenci "Zpětný odběr 2013", klade sugestivní otázku "Jak na zloděje kovů". viz celý článek

Přemýšlel jsem, jak na článek reagovat, ale sám pan redaktor mně to svým tlf dotazem usnadnil.

"Prosím vás o váš věcný návrh, jak řešit problém krádeží kovů, ke kterým přispívají těžko kontrolovatelné výkupny druhotných surovin.

- co říkáte na návrh některých odborníků na zákaz výkupu kovů od fyzických osob?

- SMO navrhuje převést kompetence na obce? Bylo by to podle vás řešení?"

Ty otázky představují významný posun, dostáváme příležitost být slyšeni. Dnes jsme měli jednání s představitelem kolektivního systému ASEKOL, a světe zboř se, zdá se, že jsme si porozuměli. To však zabralo nějaký čas a proto článek, který jsem Vám slíbil, jsem neodeslal. Možná je to dobře, protože mezi tím vyšlo z Vašeho pera další dílo (SVDS si může přečíst  zde,), které, zdá se, že až na pár nesmyslů se snaží najít objektivní východisko. Mimochodem, ten obrázek s roztomilým pejskem, kterým konkurujete psu Baskervillskému, kde chybí už jen Sherlock Holmes, tak na to by byl sir Arthur Conan Doyle nepochybně pyšný. Jen mám obavy, aby to nepoděsilo Vaše čtenáře.

Protože jsem slíbil, že Vám „náš“ pohled dodám, velkoryse Vaše další nepřesnosti přejdu.

A tak dobrý velmi pozdní večer, pane redaktore.

Kladete nelehké otázky, především proto, že naše sdružení nebylo založeno proto, aby suplovalo státní orgány, řešilo krádeže kovů, a jak uvádíte „těžko kontrolovatelné výkupny druhotných surovin“, nicméně pokusím se odpovědět, i když poněkud ze široka. Předem však dovolte, abych k Vašemu článku „Jak zastavit zloděje kovů“ a k dnešnímu článku "Chystá se bič" poznamenal, že kupíte smyšlenky a nepodložené informace na jednu hromadu informačního šrotu ze kterého druhotnou surovinu, ovázanou "bruselskou mašličkou č. 333", určitě nevykouzlíte a tak snad jen potěšíte SMO ČR a to je setsakramentský málo, jak by řekla moje babička a k tomu biči by určitě dodala, "Z ho.na bič neupleteš a když upleteš, tak s ním nezapráskáš"..

Krádeže kovů nejsou jen problém Česka, a že je to problém, který má hlubokou sociální dimenzi, o tom snad není pochyb. Růst nezaměstnanosti, zvyšující se počet nezaměstnaných na jedno volné místo a růst dlouhodobé nezaměstnanosti, která devastuje pracovní schopnosti a ztěžuje opětné pracovní začlenění, tak tam někde to začíná a jen krádežemi kovů to samozřejmě nekončí a o další překvapení nebude možná nouze. Fantasmagorické škrty k prosperitě nevedou, spíše podvazují ekonomický růst a zcela určitě demotivují "obyčejné" lidi, kteří za politické a ekonomické chyby, které nezpůsobili, ale za které nesou největší váhu nepříznivých dopadů, nemohou. Chápu jednání v zoufalství a v situaci, kdy nevím jak dál. Tím se samozřejmě nezastávám zlodějů a to nejen kovů, stejně jako se nezastávám ministrů, soudců, poslanců a řady státních úředníků, proti jejichž páchaným škodám a výši společenské nebezpečnosti jsou zmínění zloději kovů jen břídilové a jen chci řící, že plošná hodnocení považuji za špatná.

Abychom si rozuměli, je třeba se nejdříve shodnout na tom, o čem se bavíme. Dost dobře nechápu, že někteří představitelé SMO a jiných organizací užívají matoucí výrazy. Tak např. nelegální výkupny kovových odpadů. Já opravdu nevím, co si mám pod tím představit. Buď výkupna kovových odpadů-druhotných surovin je a nepotřebuje žádné další upřesnění, např. že je legální, nebo není. Ta, která skutečně je, musí splňovat řadu podmínek a je kontrolována z mnoha stran, jak jsem o tom dost podrobně mluvil na konferenci. A pak jsou zřejmě nějaká místa, která nemohou být výkupnami, protože nesplňují podmínky pro svou existenci, kde blíže neurčené osoby o kterých jen slyším, se kterými jsem se zatím dosud nesetkal, ale o kterých mnozí vědí a dokonce je mají spočítané (nebo pro jistotu plácnou číslo a dodají, že stejně nikdo neví kolik jich je), obchodují s kovovým odpadem-druhotnými surovinami. A to nejen ve dne, ale i v noci a dokonce tak pilně, že nedrží ani svačinu, jak se znalostí situace znalci dokládají.

Zřejmě je problém doložit kolik je všech výkupen druhotných surovin, tedy nejen výkupen železných a neželezných druhotných surovin.

Vypůjčím si údaje z materiálu MPO „Surovinová politika České republiky“, cituji:

„V současné době působí v ČR na trhu druhotných surovin cca 1500 subjektů (s 1 – 600 pracovníky). Z uvedeného počtu subjektů představuje zhruba 30 firem rozhodující podíl na trhu. Celkově je v oboru cca 400 společností (akciových společností, veřejně prospěšných společností, komanditních společností a společností s ručením omezeným) a cca 1100 soukromých podnikatelů (z nichž je cca 1000 subjektů s počtem do 5 pracovníků).

Sběr, výkup, úprava a prodej kovových a nekovových druhotných surovin v ČR představuje roční hodnotu cca 40 - 50 mld. Kč, v oboru pracuje cca 20 - 30 tis. zaměstnanců. Ročně je upraveno více jak 3,5 mil. tun železného šrotu, 120 tis. tun neželezných kovů, více jak 800 tis. tun sběrového papíru, 140 tis. tun skleněných střepů, více jak 130 tis. tun plastů, recyklován je sběrový textil a další komodity.“

SVDS pracuje s trochu jinými čísly, která vztahujeme na výkupny kovových a nekovových druhotných surovin.

Podle živnostenských oprávnění je cca 2 400 výkupen a je otázkou, kolik jich reálně výkup provozuje. SMO ČR uvádí, že je jich 4 000 a je s podivem, jak byl tento nedoložený počet rychle přijat. Na konferenci, na mou otázku, jak k tomuto rozdílu od pravděpodobného počtu výkupen SMO dospělo, Mgr. Drahovzal odpověděl, že ten zbytek jsou „nelegální výkupny“. Tímto strohým sdělením se sice nikdo nedozvěděl, kde se objevilo dalších cca 1 600 výkupen, nicméně jestliže je veřejnost tímto způsobem informována, nebo spíše mediálně masírována "pro strýčka Příhodu", měla by také obdržet informaci, nejen jak se k tomuto číslu dospělo, ale také o tom, jak, kde, kdo a kdy proti tomuto obcházení zákonů zakročil a jaké sankce byly uloženy. A obce takové možnosti mají! Lze také důvodně předpokládat, že tito „nelegálně“ živící se občané ani netuší, co mohou a co ne a zřejmě je to ani nezajímá. Ptal jste se, kde tito „nelegální výkupci“ vykoupené nebo jinak získané kovové odpady-druhotné suroviny zpeněží. Vy to nevíte, já také ne, ale mohu uvažovat o několika verzích. Především bych se zeptal jinak.  „Kde tato, pokoutná místa prokazatelně fungují, kde berou provozní kapitál a s jako marží pracují?“  Odpověď na otázku, kde tato místa prokazatelně fungují, ponechávám na SMO a dalších, kteří papouškují číslo 4 000, kteří o nich vědí, ale z nějakých důvodů to „tutlají“. Jiná otázka je provozní kapitál, protože jestli „vykupují“, tak potřebují mít hotovost a pak neméně důležitou je znalost s jakou marží pracují. Protože nemají oprávnění „výkup“ provádět, mohou se toho, co „vykoupili“ zbavit jen přes oprávněnou výkupnu. Že by dodávali přímo hutím je nesmysl, i když ne tak docela, protože ne všechny slévárny jsou na tom dobře. Teď jsem Vám trochu nahrál, ale není tomu tak. Do výkupny tento „pokoutný sběrač“ přiváží kovový odpad. Pokud jeho zboží nevykazuje známky, pro které výkupna musí nabízený kovový odpad odmítnout, pak ho prostě koupí. Můžete uvést jeden jediný důvod, proč by tak nemohla učinit?  Pokud namítnete množství, pak raději to nedělejte. Nedávno jsem četl v policejní svodce, že ze soukromé zahrady zloději ukradli železný kolotoč o váze dvě tuny. Redaktor-doveda ihned spočítal, že museli být aspoň čtyři, protože ho přehodili přes metrový plot. Já bych opravdu rád ty kulturisty viděl, ono 500 kg na jednoho, to je do Guinessovy knihy rekordů. Že do výkupny nepřivezli celý kolotoč, je snad samozřejmé. Další otázkou, na kterou odpověď neznám, je, jestli se to „pokoutným sběračům“ vyplatí či ne, proto jsem zmínil marži. Od průlomového článku Garyho Beckera „Ekonomie zločinu“, uplynulo pár let, nicméně ekonomický pohled na život se zejména v tržní ekonomice stal dominantní. Zloději a třeba také neoprávnění výkupci se chovají stejně jako podnikatelé, to znamená tržně. Hledají nejvhodnější prostředí kde své „zboží“ či kapitál mohou uplatnit. Není žádným tajemstvím, že zejména v příhraničních oblastech např. s Polskem nebo Slovenskem přeshraniční export „frčí“ a to tak, že např. Poláci vydali zákaz vykupovat kovový a nekovový odpad od česky mluvících občanů. Je otázkou s jakým výsledkem, ale budiž. Lidská vynalézavost je nekonečná. Mohl bych Vám vyprávět o tom, jak někteří „šikulové“ v zimě vylévají pro zvýšení váhy dutiny vodou, která zmrzne a zvýší váhu, v létě zase betonem a že během transportu vlakem z Brna do Ostravy se běžně ztratí i dvě tuny z vagonu, a že se tak mohou točit váhově zajímavé objemy mezi výkupnou a prodejcem i několikrát než ten samý materiál skutečně dorazí do hutí. Že výkupna zaplatí její jednou koupený odpad i několikrát, není tak nemožné. Tedy nejenom obce, občané a dráhy atd., ale i my, kteří díky „objektivním“ informacím některých medií stojíme na okraji společnosti, máme se zloději problémy a to nemalé. Zástupkyně ČIŽP uvedla, že občan během měsíce odevzdal mimořádný objem kovového odpadu, který jistě získal nelegální cestou aniž by náznakem uvedla jakou nelegální cestu má na mysli. Ponechme stranou sociální dávky, které případu dodávají jen folklorní kolorit a o které jistě onen občan zaslouženě přišel, nicméně s tvrzením o nelegálnosti původu i tak velkého množství bych byl opatrný, navíc neznám žádné omezení, které by stanovilo, jaké množství mohu do výkupny přivést. Já sám mám hausbót, který má výtlak 9 tun a jedná se převážně o ocel a takových plavidel je na slapské zdrži mnoho. Na toto téma bychom mohli mluvit dlouho, ale to už by nebyl článek, ale kniha.

Na tuto úvahu mohu navázat i Vaši druhou otázku, týkající se návrhu některých odborníků zakázat výkup od fyzických osob. Dnes je kde kdo odborník na „fšechno“, ale málo kdo se oprostí od své odbornosti natolik, aby se na problém podíval v těch nejširších souvislostech. I ve Vašem článku, pane redaktore, se vyskytují výrazy jako „zoufalci“ apod. Možná, že zákaz výkupu od fyzických osob by tyto „zoufalce“ dohnal k něčemu jinému. Pokud si bezdomovci či sociálně nezařazení občané, anebo ti, kteří marně roky hledají pracovní uplatnění, svým sběrem, který přináší jen drobné, aspoň trochu si přilepšují a nezcizují a v obci se starají, aby se využitelné předměty nepovalovaly na nepovolených skládkách, pak je to jen dobře. Protože pokud jim to obec vezme o to větší bude její starost o tyto její občany, protože kdo jiný by se měl postarat? Ano, bohužel, i k tomu jsme po 23 letech budování šťastných kapitalistických zítřku dospěli. A pochopit to snad tak složité není. A že SMO to nedochází a zřejmě právě proto jeho vedení nemá zase tak velkou podporu, se kterou se ohání, svědčí i potlesk a souhlasné názory, které zazněly při a po mém vystoupení na konferenci. Výkupny zastupoval jen jeden zástupce s firmy Gebeshuber, to znamená, že souhlas projevovali zástupci obcí a krajů. A já jim za to děkuji, protože to je náznak, že konstruktivní dialog je možný.

Poslední otázkou je jestli by bylo podle výkupců druhotných surovin řešením návrh SMO převést kompetence na obce?

Z otázky není zřejmé, o jaké kompetence se jedná, ale zřejmě se jedná o rozhodování, jestli v obci výkupna ano nebo ne. Upřímně řečeno, pozorně jsem zástupce SMO ČR poslouchal a několikrát přečetl jeho vystoupení, kdy opakoval stále dokola mnohokrát sdělené, nicméně jsem se nedozvěděl, co vlastně obce chtějí, nebo přesněji co by chtěly, ale o čem zatím nemluví. Obce mají nesporně zájem na větší participaci při rozhodování o povolení výkupny na svém území, aniž by věděly co to znamená. Dnes v takovém řízení mají postavení účastníka řízení, tedy stejné jako má např. žadatel. Na rozdíl od MŽP si nemyslím, že by se to mělo změnit a to už jen proto, že žádný silný důvod pro takovou kompetenci není. Jestliže však obce mají tak silný zájem o něčem rozhodovat tak, aby jim do toho nikdo další nekecal, musí mít z jejich hlediska proto důvod. Obce zřizují a spravují podobná zařízení, o jaká žádá budoucí provozovatel výkupny, což jsou sběrné dvory, do kterých s nadšením přinášejí lidé na své vlastní náklady druhotné suroviny zadarmo, které ve finále obec samozřejmě zpeněží. Z logiky věci tedy o konkurenci zájem nemají, zvláště když je zcela jistě připraví o nějakou finanční částku. Že to je snaha o monopolizaci, tak o tom nemůže být pochyb. Otázkou také je o jaký kovový odpad má SMO (neuvádím obce, protože je otázka jestli všechny obce takový zájem mají) zájem, respektive jaký odpad si SMO chce přivlastnit, nebo snad znárodnit. A že se jedná skutečně o „znárodnění“ dokládá i tato odpověď JUDr. Kořána, který plédoval pro zákaz výkupu od fyzických osob v odpolední části workshopu „B“ na konferenci „Zpětný odběr 2013“, kdy na mou námitku jestli má na mysli znárodnění odpověděl zmíněný právník větou, která by se měla tesat a být povinnou součástí učebnic: „Znárodnění je kladný výsledek pro občana“. Nelze nepřiznat, že svým způsobem ano, ale v jiném ekonomickém prostředí a při jiném znění Ústavy než jak zní ta naše. Ačkoliv i v kapitalismu se v poslední době dost často uvažuje o znárodnění, nebo se dokonce znárodňuje, což evokuje úvahy o soumraku kapitalismu. 

Zdá se, že obce zatím zajímá, zesílený vidinou zisku, jen občanský kovový odpad, ale mnohé naznačuje, že uvažují o jakémkoliv odpadu, který má původ v obci. Nakonec myšlenka z referátu pana Drahovzala, že „stávající právní úprava nekoresponduje se skutečností a s očekávanou rolí obcí a měst v dané lokalitě jako strážce veřejného pořádku a majetku,“ to jen potvrzuje. SMO se již dlouhou dobu snaží o monopol nad kovovými odpady a motivace je naprosto jasná. Jde až na prvním místě o peníze. To, co uvádí SMO, jako zdůvodnění pro zásadní změnu postavení obcí z účastníka řízení na účastníka s hlasem rozhodujícím jsou jen  zástupné problémy a navíc by taková změna si vyžádala širší legislativní úpravu. Navíc si myslím, že obce neví, o čem mluví a jistě mnozí starostové trnou hrůzou při pomyšlení, kde by vzali kvalifikovaný personál a zejména technické vybavení včetně zabezpečených ploch, aby vůbec mohli s kovovým odpadem nakládat.

Abychom to nějak ukončili.

Kdekoho napadají různé nápady a SMO nebo MŽP jistě  nevyjímaje. Jestli si myslí SMO, že tím odstraní krádeže kovových a nekovových předmětů, pak jistě pro svůj návrh má podložené důvody. Rád si je poslechnu. Je otázkou, jestli se na tento problém dívá SMO s odstupem, který umožní eliminovat případné důsledky, které takové absolutní návrhy mohou přinést.

Obce nepochybně, protože jinak by nemohly takové nápady pouštět na světlo Boží, mají dobře zmapovanou problematiku.  Tím si však nejsem jist a stejně jako nejsem přesvědčen, že všechny obce nad podobnými nápady jásají. Viz některé reakce na konferenci „Zpětný odběr 2013“. A tak to shrňme: Aby nějaké řešení mělo efektivní a trvalý účinek, pak se přece nemohu nimrat v důsledcích, ale musím odstranit příčiny.  Jenomže to by byla práce a práce vždy bolí a znamená problém.

2. 5. 2013

Petr Miller

SVDS na Ostravsku 

P. Ambrož, M. Ševčík, M. Hýbl a P. Miller presentovali ve čtvrtek, dne 25. 4. 2013 Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin ve Frýdku-Místku.

Že o presentaci byl zájem dokládá účast 20 firem a 30 účastníků. Presentace SVDS nebyla na Ostravsku poslední. Další presentací (zatím se hledá vhodný termín) bude presentace pro výkupny v Brně a okolí.

Konference Zpětný odběr 2013 

SVDS na konferenci

Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin se účastnilo na pozvání kolektivního systému ASEKOL ve dnech 15. a 16. 4. 2013 konference "Zpětný odběr 2013".

V dopoledním workshopu "B" vystoupil za SVDS Petr Miller s presentací Význam výkupen pro národní hospodářství.

Workshop B: Výkupny druhotných surovin - příležitost nebo hrozba pro národní hospodářství?

• Výkupny druhotných surovin z pohledu obcí- Pavel Drahovzal, Předseda Komise pro životni prostředi Svazu měst a obci ČR
• Význam výkupen pro národní hospodářství- Petr Miller, Sdruženi vykupců a zpracovatelů druhotnych surovin, ČR (Pouze slajdy bez textů) Text je zde
• Výsledky kontrol výkupen druhotných surovin- Jitka Jenšovska, Česka inspekce životniho prostředi, ČR
• Výkupny z pohledu kolektivních systémů- Martin Černy, ELEKTROWIN, ČR
• Škody na železniční dopravní cestě vznikající krádežemi kovů- Miloslav Kolin, Sprava železnični dopravni cesty, ČR

• Opatření v oblasti výkupu kovů – zkušenosti z Francie - Pierre-Marie Assimon, Eco-systemes, Francie
• Zkušenosti Irské gardy v boji proti pachatelům krádeží kovů- Anne Marie Mc Mahon, Irska garda, Irsko
• Jak zlepšit právní úpravu v oblasti výkupu kovů- Jan Kořan, KF Legal, ČR